Fakt, že je lidstvo od počátku průmyslové revoluce zodpovědné za globální oteplení země o 1 °C, se již v současnosti považuje za prokázaný. Mimořádně horká léta jako v letech 2018 a 2019 byla sice vždy, ale vyhodnocení klimatických údajů za posledních několik desetiletí ukazuje nadprůměrný počet po sobě jdoucích teplých let. Z toho lze odvodit dlouhodobou změnu klimatu.
Za zvýšení průměrné teploty je zodpovědný skleníkový efekt. Tím jsou myšleny plyny, kvůli nimž je naše atmosféra do značné míry propustná pro sluneční záření, ale brání tomu, aby teplo vyzařovalo do vesmíru. Existuje i přirozený skleníkový efekt, bez kterého by průměrná teplota na naší planetě byla -18 °C.
Od průmyslové revoluce jsme jej jako lidstvo ale zesílili. Jsme zodpovědní za neustále rostoucí hustotu skleníkových plynů v atmosféře. Zejména v důsledku spalování fosilních paliv, jako jsou ropa, uhlí nebo zemní plyn, jsme za posledních 150 let zvýšili koncentraci CO2 o 44 %.
Zvyšování objemu skleníkových plynů vede k oteplování a tím také k extrémním povětrnostním jevům, jako byla například sucha v letech 2018 a 2019. Důsledky se neprojevují jen špatnými úrodami, ale také ničivými požáry lesů a buše, které jsme mohli vidět v Austrálii, Německu nebo Arktidě.
Kvůli dlouhým obdobím sucha a tepla je vegetace mnohem náchylnější k požárním katastrofám. Katastrofální požáry buše v Austrálii zdevastovali v období od června 2019 do začátku roku 2020 plochu 126 000 km², což odpovídá ploše přibližně dvou států velikosti Řecka, Bangladéše nebo Nikaraguy.
Dopady globální klimatické změny nejsou citelné jen na souši. Rovněž v oceánech vede vysoká koncentrace skleníkových plynů k zásadním změnám. Během uplynulých 200 let se do oceánů uložila více než čtvrtina celosvětových emisí CO2. To nás ochránilo před ještě drastičtějším oteplením klimatu, ale vede to také k dalekosáhlým důsledkům.
Přijímáním CO2 se snižuje PH hodnota mořské vody, kdy hovoříme o takzvaném okyselování oceánů. Toto okyselování ztěžuje organizmům, jako jsou korály nebo mušle, vytváření vápenatých koster. Dopady okyselování i oteplování oceánů lze pozorovat již dnes: populace ryb se snižuje více, než lze vysvětlit nadměrným rybolovem, úroda mušlí se zmenšuje a obyvatelé oceánů se přesouvají směrem k pólům.
Následující příklady působivě ukazují, že klimatická změna již zanechává po celém světě první stopy. Přesto však platí, že ještě není pozdě.
Je načase začít jednat. I vy můžete přispět k udržitelné budoucnosti. Největší část skleníkových plynů vzniká při přeměně fosilních paliv na teplo a elektrickou energii.
Výrazný podíl na emisích však má nadále i doprava. V obou oblastech máte možnost se zasadit za naši planetu: Pomocí řešení energetiky a mobility, která dávají smysl pro vás i pro naše klima.
Společnost Fronius nabízí fotovoltaická řešení, jejichž pomocí si můžete vyrábět vlastní proud. Tím výrazně snížíte svou uhlíkovou stopu v podobě emisí CO2 a ušetříte navíc peníze. Fotovoltaika se totiž vyplatí i z finančního hlediska – obzvlášť, když rovněž vyrábíte teplo pomocí fotovoltaického proudu a nabíjíte svůj elektromobil solární energií.